Jakých nejčastějších chyb se dopouštíme?
Jedním z nejčastějších problémů v souvislosti s používáním klimatizace je tzv. teplotní šok. Ten nastává typicky při přechodu z klimatizované chladné místnosti do rozpálené betonové džungle nebo naopak.
Doporučený rozdíl teplot mezi klimatizovaným a neklimatizovaným prostředím se pohybuje okolo 5 – 6 stupňů Celsia , teplota v místnosti na kulovém teploměru by se měla optimálně pohybovat v rozmezí 21–25 °C. Toto doporučené rozmezí bychom neměli překračovat, abychom si užili výhod klimatizace a bránili se možným negativním vlivům . Prudké změny teplot u člověka zatěžují oběhový systém, v důsledku čehož může dojít u některých jedinců až ke kolapsu.
Při instalaci klimatizace mysleme také na to, že vyústění chladného proudu vzduchu by nemělo přímo směřovat na osoby v místnosti – foukající studený vzduch výrazně navyšuje riziko bolesti zad nebo kloubů.
V souvislosti s používáním klimatizací, které standardně při režimu chlazení i odvlhčují vzduch, se také musíme zmínit o udržování správné vlhkosti vzduchu , která by se v místnosti měla pohybovat mezi 30 – 65%, jak stanovuje vyhláška MZ č. 6/2003 Sb. Při nedostatečné vlhkosti se mohou objevit vysychání sliznic a s tím související pálení očí, chrapot, atp.
Jaké Mikroorganismy se mohou v klimatizačních zařízeních vyskytovat?
Závažným rizikem při používání klimatizačních zařízení, o která není řádně pečováno, je výskyt a kumulace nežádoucích mikroorganismů. V příznivé teplotě a vlhkosti pro mikroorganismy, které může nabídnout mimo jiné i nečištěné klimatizační zařízení, může docházet k množení bakterií, plísní i virů.
Bakterie – významný alergen vyvolávající projevy od alergické rýmy až po bronchiální astma. Bakterie Legionenell, Streptokoky, stafylokoy – způsobující závažná onemocnění
Viry – jde nejčastěji o viry vyvolávající akutní respirační onemocnění s různým stupněm postižení horních i dolních cest dýchacích a samozřejmě viry chřipky. V této souvislosti je vhodné připomenout, že relativní vlhkost vzduchu nad 50 % významně snižuje schopnost virů chřipky k přežití v prostředí .
Plísně – nejvíce se plísním „daří“ na filtrech, které jsou součástí klimatizačního zařízení.
Jak se můžeme bránit?
Účinnou obranu proti množícím se mikroorganismům představuje pravidelný a důkladný servis klimatizačního zařízení – zejména systému filtrace a příslušných částí. Dezinfekce zařízení a výměna filtrů, která je v domácnostech doporučována dvakrát ročně, by měla být prioritou, pokud chceme využívat výhod klimatizace a přitom zabránit množení mikroorganismů, které mohou způsobovat vážné zdravotní potíže.
Rovněž dbáme na nastavení optimální teploty v místnosti vzhledem k venkovní teplotě, dbáme na dodržování doporučené vlhkosti vzduchu a hlídáme si proudění vzduchu z klimatizace.
Závěrem
V dnešním příspěvku jsme se snažili popsat možná rizika, která se mohou v souvislosti s používáním klimatizace objevit a mít dopad na naše zdraví. Věříme, že zmíněná rizika lze odpovědným přístupem a péčí o klimatizační jednotku eliminovat tak, abychom z jejich užívání měli co největší užitek.
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/05/07.pdf
https://iclima.cz/zdravotni-rizika-klimatizaci-prehledne-aneb-tohle-doma-nechcete/
https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/klimatizace-pozor-na-teplotni-sok-a-infekce.A190710_103533_ln-zdravi_ape